Další novinkou je i snížení sankcí či zvýšení minimální hranice pro vznik penále a úroků z prodlení. Novela daňového řádu, která změny zavádí, již vyšla ve Sbírce zákonů ČR a nabude účinnosti 1. ledna 2021.

Elektronicky půjde přiznání podat později

Novela daňového řádu, která zavádí zálohy na DPH nebo legislativně ukotvuje online finanční úřad, přináší i změny u termínů pro podání daňových přiznání a také vrácení přeplatků. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc.

Zároveň se zjednoduší podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Aktuálně je nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již nebude nutné. Nově bude stačit, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty.

V § 136 odstavec 2 daňového řádu má nově znít:

Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na

a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, 

• Elektronicky půjde přiznání podat později
• Elektronickým podáním si snížíte pokutu
• Minimální přeplatek pro vrácení bude 200 Kč
• Přeplatek do 1000 Kč půjde vrátit hotově
• Minimální hranice pro vznik sankce se zvyšuje na 1000 Kč
• Povinné podání jen pro datové schránky zřízené ze zákona

b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.

Elektronickým podáním si snížíte pokutu

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta bude počítat od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Kdo by pak podal přiznání třeba až v srpnu, výše sankce by závisela na tom, zda přiznání podal elektronicky či jej za něj podal poradce. Pokud by dotyčný podal přiznání v srpnu v papírové podobě, sankce by se počítala od dubna. Pokud by jej podal elektronicky, penále by naběhlo od května, a pokud by jej za něj podal poradce, pokuta by se počítala až od července. Výše uvedené dává daňovým subjektům, které se dostanou do prodlení s podáním daňového tvrzení oproti základní tříměsíční lhůtě možnost své pochybení napravit, nebo alespoň zmírnit výši sankce tím, že podání učiní elektronicky (měsíc navíc) či prostřednictvím poradce (3 měsíce navíc), což je vedle jednoduchosti nově navržené konstrukce další benefit pro daňové subjekty, potvrzuje se v důvodové zprávě.

V případě, kdy dojde k naplnění obou podmínek pro prodloužení lhůty a daňové přiznání bude podáno poradcem elektronicky (což je ostatně jeho zákonná povinnost), uplatní se vždy delší prodloužení lhůty, tj. prodloužení na 6 měsíců od konce zdaňovacího období.

Minimální přeplatek pro vrácení bude 200 Kč

Když ministerstvo předkládalo novelu daňového řádu poprvé, počítalo se rovněž se změnami lhůt pro vrácení vratitelného přeplatku. Nakonec k nim sice nedošlo, ale oproti současnosti bude platit jedna novinka. Aktuálně platí, že pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti (tedy v případě daně z příjmů fyzických osob zpravidla do začátku května). Od roku 2021 se ovšem minimální částka pro vrácení přeplatku zvýší na 200 Kč. Tato výše je sjednocena napříč celým zákonem.

Jak nicméně upozorňuje ministerstvo financí v důvodové zprávě, limit 200 Kč nepředstavuje nepřekročitelnou hranici. V případě, kdy bude s ohledem na situaci a posouzení hospodárnosti celé operace shledáno potřebné vrátit, použít či převést i nižší částku, je to možné. Pravidla a limity zakotvené v § 155 daňového řádu se týkají pouze vratitelného přeplatku. Nevztahují se tedy na dispozice s přeplatkem v rámci tzv. testu vratitelnosti podle § 154 daňového řádu, doplnilo ministerstvo.